85/365 AJA ze skleníku

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Tahle květina se nám strašně zalíbila. Jmenuje se totiž AJANIA Pacifica (Asteraceae) a bydlí původně na japonském ostrově Honšú. My ji ale potkaly ve sbírkových sklenících v Olomouci a moje dcera Aja byla nadšená, že nějaká kytka má podobné jméno jako ona :-)

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Doufám, že už brzy konečně zedituju všechny fotky z těhle nádherných sbírek  Olomouckých skleníků…

84/365 Trocha zelené potravy pro oči

…pro nás všechny, kdo zíráme dnes a denně v práci i po práci do blikajících monitorů :-)

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Čerstvá tráva s kapkou rosy anebo v reálu čerstvě vyklubaný oves v květináči, pro naše kočky, aby mohly pást a neožíraly nám doma naše „nejedlé“ květiny :-) ). Zjevně i kočky potřebujou zelené vitamíny, nejen my….

83/365 Focus Point

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Někdy se stane, že člověk zaměří oko, ale výsledek je poněkud jiný než čekal – správný odstup od věcí je tím měřítkem. Můžete mít zdravé oči a dokonalou techniku, a přesto je zde místo pro kouzlo nechtěného – a to platí i v životě. Někdy si něco naplánujeme přesně a jasně a ono nás to vede sice tam, kam chceme, ale trošku jinudy než jsme mysleli. Málokdy přesně tušíme, kam nás dovedou naše kroky – můžeme mít strategie a plány a nástroje, ale bez toho vesmírného působení by to byla hrozná nuda pro stroje :-D . A tak se třeba fotografovi stane, že zaměří, ale zaostří jinak a nakonec mu vyjde fotka, která se mu zdá zajímavější než ta původně zamýšlená – a to je příběh téhle fotky.

Follow the White Rabbit – nové plakáty!!!

Zdravím Vás!

Konec letních prázdnin už nám klepe na dveře a taky konec lenošení.  Máme spoustu nápadů a plánů a už ne takovou spoustu času všechny realizovat, ale tentokrát jsme něco opět zrealizovaly.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Přemnožili se nám totiž králíci :-) Naše plakáty z hravé geometrie už určitě znáte, pokud nás déle sledujete  - máme tu bandu vykutálených lišáků, taky páreček fenků a taky smečku kočičí. Tentokrát jsme zaostřili na králíčky – proč? Protože jsou strašně roztomilí! Ale to není hlavní důvod.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Hlavní důvod je, že máme doma Alenku, která dostala jméno po Alence v říši divů a ta ráda následuje bílé králíky do Říše Divů, je totiž budoucí ilustrátor, takže cestu do téhle říše má pěkně vyšlapanou a co by to byla za cesta bez průvodce Bílého Králíka, ne? A víte,  že ta původní Alenka oslavila už 150 let od prvního vydání ( r. 1865)?  A ta moje Alenka letos v létě oslavila 18 let – né že bychom museli hledat důvody ke tvorbě, ale tohle nás prostě nemohlo nechat chladnými chápete :-)

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Ano, autorem všech plakátů je právě moje starší dcera studentka umělecké školy, která si dost rozumí s technikou, kreslí nejen klasickou tužkou, perem atd, ale taky na grafickém tabletu a pokouší Photoshop a spol, z jejich hrátek právě vzešla celá řada našich plakátů.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Plakáty tiskneme zatím ve formátu A4 na inkoustovou tiskárnu, která produkuje moc krásné syté barvy, nicméně je možné si objednat i formát A3.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Myslím, že plakáty potěší nejen děti, ale taky hravé dospělé. Jsou prima doplněk do interiéru nejen dětského pokoje.

Doufáme, že se vám noví hraví mazlíci budou líbit.

Plakáty můžete zakoupit na našem eshopu na fleru anebo mě kontaktovat na emailu mfrohlichova@atlas.cz

http://www.fler.cz/shop/marcelaf?ug=32117

81/365 Forever young

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Dneska jsem se nějak spontánně zamyslela nad tím, proč vlastně nejraději fotím květiny. Možná jsem měla potřebu se nad tím zamyslet díky tomu,  že poslední týdny a dny a hodiny mi utíkají takovým tryskem až mě to štve. Všechno letí kupředu, člověk nemá čas se zastavit, vydechnout, za pochodu furt něco tráví, nemůžu popadnout dech a naladit se na svůj rytmus…..Do toho únava, organismus tuší podzim v kostech a orchideje uvadají jedna po druhé….

Je to tak. Tím, že fotím křehké květiny, které rychleji či pomaleji uvadají, chci na chvíli zastavit čas  - chci tu krásu uchovat, tak trochu jí zaklít do pixelů, aby mi vydržela navždy – vše živé má omezenou dobu trvanlivosti a člověk má jako jeden z mála touhu žít navždy mladý, dělá pro to všechno možné a mezitím se blíží akorát ke své expiraci. Je to takové absurdní snažení v životě, ale ve fotografii se to tak nejeví. Jsou to malé věčné kousíčky krásy – pokud se teda nezničí paměťová karta nebo harddisk či samotná fotografie vyvolaná chemií :-D . Je to kouzelná iluze. Je to iluze, ale baví mě to.

Třeba tuhle orchidejku Bellu se mi možná nepodaří zachránit. Zdá se, že ji obchodník (nikoliv z deštěm) dal náležitě co proto, a ani pobyt u milujících lidí ji nezachrání. Zkusila jsem pro záchranu vše, co nabízel strejda Google jako rady odborníků, tak uvidíme…přesto se aspoň chvíli u nás měla dobře…a její krása z pixelů přetrvá mnohem dýl…. dlouho, i když ne asi věčnost…Ale co my víme, třeba Apple něco vymyslí :-D DD

Hortenzie a zahrady Pražského hradu

Pokaždé když jsem v Praze, mám chuť pět ódy, a tak je občas zapěju aspoň tady. S Prahou mám totiž dlouhodobý vztah, byla to láska na první pohled, když jsem se do ní ve 20-ti letech přestěhovala a tato láska trvá dál i přes tu dálku, která nás teď dělí. Zase jsem se totiž odstěhovala, vrátila jsem se na Moravu, ale srdce jsem měla plné Prahy a v náručí měsíční dceru, která má jako místo narození v občance napsáno Praha 4. Do Prahy jsem se za ta léta pořád vracela, mám tam své krásné vzpomínky. Osud tomu chtěl, abych si tvořila dál zážitky nové, třeba když mě před pěti lety úspěšně operovali na Královských Vinohradech. Mám tam za ta léta svoje oblíbená místa a pořád objevuju další a další.

Dneska mám pro vás tip třeba i na hezký výlet, jak si užít Pražský hrad trochu z jiné perspektivy, třeba z perspektivy mého makro objektivu. Samozřejmě Prahu obdivuje spousta lidí a turistů, a ti jsou všude ve velkém počtu, obzvlášť teda u Pražského hradu.

Ale v palácových zahradách zejména přes týden, není takový nápor turistů, já tam byla v pondělí a kromě párku hlučných Japonek a sem tam nějakého domorodce, tam nikdo moc nebyl  a já měla úžasný klid na focení. Určitě koukněte na detailnější info třeba zde, jak se do zahrad dostanete.

http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/palacove-zahrady-pod-prazskym-hradem-planek-zahrad

V Palácových zahradách jsem byla už několikrát, ale letos to bylo po hodně dlouhé době, kdy jsem si řekla, že je třeba tohle kouzelné místo oprášit ve vzpomínkách. Protože zahrady a velkoměsto? Pro mě ideální kombinace.

Pojďte tedy se mnou nejdřív do Valdštejnské zahrady, tam je totiž krásný klimatizovaný chládek, i když přijdete z ulice pokryté rozpálenými kočičími hlavami :-) . A kvetou tam nejkrásnější hortenzie….

Já hortenzie miluju a tak jsem vůbec nebyla kritická a soudná a vybrala jsem prostě všechny fotky, které jsem v zahradě nafotila. Turisti se fotili před hortenziemi, já tam z několika centimetrů zkoumala nejkrásnější barevné kompozice květů :-D

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 Z Valdštejnské zahrady jsem putovala dál do Kolowratské zahrady a dalších Palácových zahrad a pak se kochala tím úžasným výhledem na milovanou Prahu – skvělý zážitek. Snažila jsem se zase o jiný úhel pohledu na město a kytičky, tak snad se vám fotky budou líbit…..

Chodíte do Pálácových zahrad?

 

80/365 Exotická kráska v detailu

80/365 Exotická kráska v detailu

80/365 Exotická kráska v detailu

Orchideje jsou pro mě nekonečný zdroj inspirace k focení. S novým přírůstkem Bellou, která má jediný kvítek, si pohrávám aspoň v detailu a vymýšlím kompozice. Jakmile i tento kvítek uvadne, tak zkusím stonek v půlce zastřihnout a budu doufat, že třeba ještě „vyhodí“ jednu větévku. :-) Dcera její barvy trefně přirovnala k macešce a tak jí říkám i Maceško, krásná bílá s nádechem fialové a střed s tygřím žíháním…. prostě exotická kráska.

78/365 Zachráněná Bella

Ano, jsem měkkosrdcatá. A mám záchranářský komplex. Kdy to začalo? Asi už hodně dávno.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Nejspíš tehdy, když jsme s moji mámou poprvé zachránily zatoulaného pejska v lijáku, když mi bylo šest. Vyl tam chudák pod sousedním balkónem, až se ho mámě zželelo a dovolila mi ho vzít domů. Pak mu vybírala celý večer blechy z kožichu….Alík můj první mazlík, úžasný svérázný malý teriérek mišung. Vyrůstal se mnou v mém nelehkém dětství i dospívání a odešel do nebe až jsem se vdala a odešla z domu. Ať je mu psí nebe lehké a všem mým mazlíkům, kteří už odešli.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 Zachraňovala jsem celé dětství kde co, včetně plyšáků před bouřkou – všichni se museli schovat do mé postele :-) Už si ani nepamatuju, co všecko jsem vypiplala, kdejaké zvířátko a kytku. Dneska se mi to všechno připomnělo….. Včetně toho, jak jsem vzala kdysi před 18ti lety ztracené koťátko z ulice do pražské garsonky k naší dobrmance, když jsem čekala svou první dceru.  Naposledy jsem před rokem a půl vypiplala Amy moji krásnou kočičku ragdollku a předtím se mi nepovedlo zachránit nemocnou Penny.  Amy mi to vynahradila i za Penny svou přítulností. I když máme a měli jsme vždycky i kočky koupené, taky kytky kupuju…., tak prostě i zachraňuju. Akorát těch koček máme doma už plný stav.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Takže dneska jsem jen nekupovala, dneska jsem zase zachraňovala. V tropickém vedru, kdy ze mě lilo jako z konve mi srdce usedalo nad houfem orchidejí před květinářstvím. Evidentně tam skomíraly phalaenopsisky v celofánech a ve slevě. Ale kdo by si ty uvadající  odkvétající chudinky koupil, že. Tak mi to vrtalo celou dobu v práci hlavou, že jsem v tom hicu šla a prostě musela aspoň jednu koupit, nejraději bych je koupila všecky! My totiž budeme s Aminkou zahradnicí orchidejce lepší maminky.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Jediný neuvadnutý květ, přesto naprosto překrásný

A celé  mě vedlo k zamyšlení, proč si někdo zařídí jako podnikání obchod s květinami. Není to jako, když prodáváte hrnky nebo knihy, prodáváte živý organismus a bohužel to, jak je krásný je ten důvod ke koupi. Kytky se množí ve velkém v umělých „líhních“, v umělém světle a nahání se umělou chemií, aby kvetly a byly krásné. A pak přijdete někam do malého květinářství i do velkých řetězců a vidíte tam ty chudáčky skomírat. Teda já to vidím. Nikdo je nezaleje, jak je horký den dlouhý, nikdo je neorosí, nikdo jim nedá tu péči, aby byly dál krásné. Přece je to jen zboží….. Jenže je to zboží, o které se musí prodávající starat, pokud chce prodávat a k tomu, aby se staral je potřeba láska. A myslím, že ne každý, kdo má květinářství, miluje květiny, protože až často vidím ty uvadnuté, špatně umístěné květiny na prudkém slunci nebo naopak v šeru. Já mít květinářství, tak snad ani ty kytky neprodám :-D .

Ano, tak proč se k rostlině chovat jen jako ke zboží...

Ano, tak proč se k rostlině chovat jen jako ke zboží…

Každopádně doufám, že se naší nové phalaenopsis bude u nás líbit. Všichni kočičové přišli nového člena rodiny přivítat :-)

Aminka ihned zkontrolovala a posoudila nový přírůstek a schválila mi koupi

Aminka ihned zkontrolovala a posoudila nový přírůstek a schválila mi koupi

I kocourci byli zvědaví, co jsem to dotáhla zase do rodiny :-)

I kocourci byli zvědaví, co jsem to dotáhla zase do rodiny :-)

a hned jsem ji seznámila s oběmi ségrami orchidejemi, které už nějaký ten pátek pěstuju.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

A protože moje dcera začala trend, kdy začala pojmenovávat svoje květiny – jako první to byl kaktus Adolf,  tak jsem si řekla, že musím novou zachráněnou orchidej taky  nějak pojmenovat. Takže se jmenuje Bellinda, Bella = krásná, po mojí nebožce perské kočičce. A aby se kruh uzavřel, pojmenovala jsem po mých dalších kočkách dávno běhajících v kočičím nebi i ty dvě další orchideje – nádherná tmavě fuchsiová je Lisbeth (po mé modré kočičce) a krémová se jmenuje Penny. Myslím, že to dcera s těmi jmény dobře vymyslela, je vidět, že má ke kytkám vztah (asi po mně) –  její kaktus Adolf s ní totiž žije na internátě a snese, když odjede na víkend nebo na prázdniny a čeká tam na ni. Ovšem na ty velké prázdniny ho má samozřejmě doma a tak jsem se s Adolfkem nedávno konečně seznámila.

Nebojte nejsme blázni :-D . Máme kytek hodně a všecky opravdu nemůžeme pojmenovat…Ale určitě je milujeme.

A řeknu vám, pokoušela jsem se ve své naivní představě občas zachránit i muže, ale nefunguje to. Zatímco kočička se vám odmění přítulností a květina krásnými květy, muži se vám peklem odmění. A tak zachraňuju už jen ty kytky a kočky, občas svoje děti i sama sebe. A kdybych někdy nemohla zachránit sama sebe, tak doufám, že se někdo vždycky najde. Teď v tuto chvíli mě napadají jediní dva muži, kteří mě před necelými pěti lety zachránili…..oba jsou renomovaní pražští neurochirurgové…..

Co vy, máte záchranářský komplex? Co zachraňujete vy?