Tahle květina se nám strašně zalíbila. Jmenuje se totiž AJANIA Pacifica (Asteraceae) a bydlí původně na japonském ostrově Honšú. My ji ale potkaly ve sbírkových sklenících v Olomouci a moje dcera Aja byla nadšená, že nějaká kytka má podobné jméno jako ona 🙂
Doufám, že už brzy konečně zedituju všechny fotky z těhle nádherných sbírek Olomouckých skleníků…
…pro nás všechny, kdo zíráme dnes a denně v práci i po práci do blikajících monitorů 🙂
Čerstvá tráva s kapkou rosy anebo v reálu čerstvě vyklubaný oves v květináči, pro naše kočky, aby mohly pást a neožíraly nám doma naše „nejedlé“ květiny :-)). Zjevně i kočky potřebujou zelené vitamíny, nejen my….
Někdy se stane, že člověk zaměří oko, ale výsledek je poněkud jiný než čekal – správný odstup od věcí je tím měřítkem. Můžete mít zdravé oči a dokonalou techniku, a přesto je zde místo pro kouzlo nechtěného – a to platí i v životě. Někdy si něco naplánujeme přesně a jasně a ono nás to vede sice tam, kam chceme, ale trošku jinudy než jsme mysleli. Málokdy přesně tušíme, kam nás dovedou naše kroky – můžeme mít strategie a plány a nástroje, ale bez toho vesmírného působení by to byla hrozná nuda pro stroje :-D. A tak se třeba fotografovi stane, že zaměří, ale zaostří jinak a nakonec mu vyjde fotka, která se mu zdá zajímavější než ta původně zamýšlená – a to je příběh téhle fotky.
80/365 Exotická kráska v detailu
Orchideje jsou pro mě nekonečný zdroj inspirace k focení. S novým přírůstkem Bellou, která má jediný kvítek, si pohrávám aspoň v detailu a vymýšlím kompozice. Jakmile i tento kvítek uvadne, tak zkusím stonek v půlce zastřihnout a budu doufat, že třeba ještě „vyhodí“ jednu větévku. 🙂 Dcera její barvy trefně přirovnala k macešce a tak jí říkám i Maceško, krásná bílá s nádechem fialové a střed s tygřím žíháním…. prostě exotická kráska.
Po dlouhé době mi zas rozkvetla voskovka (Hoya Carnosa), její těžká a omamná vůně je dobře zapamatovatelná a skoro na každém květu se leskne malá kapička.
Dnešní fotka zblízka je z mé zahrádky. No zahrádky, maličkatá zahrádka na lodžii to je. Letním tam spoustu kvítí z bytu a taky tohoto krasavce sukulentního. Nejsem žádný expert na sukulenty, mám ráda všechno kvítí, ale poslední dobou nám doma přibývají tyto méně náročné květinky včetně kaktusů. Hlavně kaktusový trend nastavily moje dcery, já vlastně ještě žádný kaktus nemám :-). Jejich nespornou výhodou je, že když odjedete na dovču, tak vám mezitím neuvadnou, ale pěkně na vás počkají a se zalíváním je to právě vždycky: „méně je více“, u kaktusků je to méně ještě menší….Zjišťuju, že mi opravdu dělá problém je nezalívat, ale učím se být nekompromisní :-D.
A právě tento sukulentník voskovec (nejsem si přesně jistá jeho přesným názvem ač jsem googlila Echeveria Cante?) dostal nový stylový domeček od designéra Ib Laursena. Vypadá jako bych si ho koupila na Covent Garden Market v Londýně, ale pouze mate svým designovým tělem, původem je z Dánska. Smaltované květináčky jsou v naší domácnosti totiž velmi praktické, obzvlášť když máme doma takovou zahradnici jako je kočička Amy. Tenhle voskovec má původně krásně ojíněné listy, jenže když Amy pořád na ty kytky „sahá“ čumáčkem…no, tak je to na něm pěkně znát 🙂 Přesto mám z něho i tak velkou radost a momentálně sousedí s netřeskem, který odněkud donesla dcera, docela si pobyl na suchu než jsem ho objevila, tak uvidíme, jestli ocení zasazení do hlíny a speciálního květináčku, který jako by celou dobu, co byl nevyužitý, čekal jen na tohohle drobečka. Předpokládám, že Amy bude na něj pravidelně dohlížet, kdybych náhodou já jeden den vynechala…
Co vy, pěstujete sukulenty nebo kaktusy?
Azalky už dávno odkvetly, jejich krása byla krátká ale omamná, přesto mi jejich květy silně evokují léto. Obzvláště keře obsypané květy, které ve mě zanechaly rozkvetlé vzpomínky na dovolené, které jsem kdysi dávno strávila u moře. Barva této azalky mě naprosto nadchla. Ten pastelový nádech mi připomíná letní východy slunce. Kdy se nebe teprve jemně zabarvuje a ospale se rozkoukává než nastane intenzivní výbuch světla, který pohltí většinu barev. Ve stínu ale barvy kvetou dál….
Tak můžeme slavit letní slunovrat! Sluníčko se k nám vrací, aby nás zahřálo na těle i na duši. Mám hrozně ráda tohle období, protože jsem prostě kytka teplomilná :-).
Krásné léto vám přeji plné hřejivých zážitků!
Ráda bych vyplázla na pondělí jazyk jako tenhle přenádherný modrý kosatec. Obzvlášť po skvělém víkendu stráveném s přáteli se teda do těch povinností člověku vůbec nechce…:-P Tak ať je ten týden vydařený a pohodový!