Tak máme po velikonocích – jak po výprasku… Jak jste si je užili?

Já se vším všudy teda. Velké množství vody obstarala moje „milá“ (rozuměj velice arogantní) paní sousedka, která mě pozdě večer na Zelený čtvrtek vytopila a nemoce ze mě nevyhnal tatar ale antibiotika. Díky většímu balíčku nepříznivých vlivů, které se mi přihodily tento měsíc – jsem začala vážně uvažovat, jestli jsem si nějak nepokazila karmu nebo jestli nejsou korupce nejen ve vládě, ale i na slunci, a proto třeba v našem údolí moc nesvítilo (…a kam nechodí slunce, tam chodí doktor z ORL….) a jestli ten streptokok nerozšiřuje pole působnosti kromě člověka i na techniku. Jak jinak si vysvětlit kolaps notebooku a smartphonu v rozmezí tři týdnů, včetně jednoho resetu dceřina smartphonu? Prostě nějaká nákaza, zmutovaný bacil…

No, zkouška ohněm (spíš vodou teda) byla nakonec zažehnána – flek na stropě uschnul, vodu v posteli jsem naštěstí neměla, nervy se uklidnily a z mého celkově pochmurného stavu mě v neděli dokonale vyvedly mé drahé přítelkyně. Na velikonoční pondělí jsem už byla schopná zase čelit všemu, dokonce i strávit změnu času, která se teda na mě projevila až  první pracovní den po svátcích „kupodivu“…Díky tomu sledu nešťastných náhod jsem se nebyla schopna na svátky znovuzrození nijak zvlášť připravit. Ale nakonec svátky vlastně nejsou o té výzdobě, o tom kolik toho mám napečíno, ale o té sváteční náladě.

Ranunculus (Pryskyřník)

A tak jsem především dumala nad tím, čím se vlastně sváteční nálada vyznačuje a snažila se to i žít. Je to o tom, že děláte něco extra, co se vymyká  běžnému rutinnímu utahanému dni na cestě z práce do práce a do postele…..Je to o náladě, o tom uvolnit se a neřešit…, a užívat si slunce, a když není slunce, užívat si šedý den na gauči, protože na tom gauči prostě můžete být – jen tak si užívat a lenošit anebo jít a něco tvořit a hlavně s někým být – vesele a prostě jinak než když se věčně míjíme ve dveřích na cestě do práce do školy na internát atd….

Nejlíp odpočívat umí kočky, to je samosebou..

Užít si společnou snídani, užít si pohádku na DVD. Vajíčka jsme třeba namalovat nestihly, ale uvařit jsme je stihly najisto :-D.

A cholesterolu se nebojíme a tak jsme si vajíčka s radostí daly na různé způsoby, protože nejen na velikonoce tuhle mňamku milujeme a je to vůbec pokaždé svátek, když se sejdeme všichni u stolu a dáme si k snídani míchaná vejce a plkáme, smějeme se, sdílíme společnou chvíli a dobré jídlo…

Ultra zdravé avokádo skvěle chutná s vajíčky

I Shelly čekal u prostřeného stolu na sváteční jídlo 🙂

Dědoušek Macík nezívá, ale oblizuje se, pochutnal si také na vajíčku, když jsou ty velké noce..

Svátek je o tom, nikam se nehnat, zastavit se a procítit okamžik lépe než běžně děláme. Já si přitom chvílemi hrála s foťákem a mými milovanými květinami…Můžete podívat, jaké aranžmá jsem vytvořila, protože i nákup květin podle mě ke svátku patří, pokud nemáte rovnou zahrádku a rovnou si je nenatrháte….Třeba naprosto sváteční pro mě byl ten překrásně sytě žlutý Ranunculus (viz. foto výše) neboli Pryskyřník, který jsem zatím znala jen z obrázků, radost jsem měla z kytice drobných krémových mini karafiátků a k jaru patří také krásně vybarvená primulka….

Stojánek na vajíčka nemusí sloužit pouze ke snídani 🙂

…a bílý králík z Říše divů k velikonocům patří..