Podzim v Divoké Šárce

Tak jsem konečně vyrazila do Divoké Šárky. Potřeba zmizet do přírody, načerpat klid, inspiraci a nadýchat se čerstvého vzduchu byla už alarmující. Je to nejspíš tím, že trávím příliš mnoho času na rušném Ipáku, kde člověk dost často vidí, co dýchá, každý den křížuju magistrálu tam a zpět, kličkuju mezi davy lidí. Velkoměstští to asi znají. Není to stížnost na život ve velkoměstě, ale o to více pak člověk potřebuje rovnováhu….. Příroda je pro mě neutuchající zdroj energie a inspirace, a s foťákem jsem prostě uprostřed přírody jednoduše happy.

A výhodou Divoké Šárky je, že tam dojedete tramvají…. Nasednete na hromadnou městskou dopravu a za necelou hodinku už dýcháte úplně jiný vzduch. Nejdřív tedy ještě musíte vdechnout výpary McDonaldu strategicky umístěného tak, abyste při návratu z divočiny do civilizace vyčerpaní hladem rychle nalezli útěchu v náruči celosvětového řetězce. Obdivuju velice strategii umístění tohoto fastfood stánku, jejich nabídku potravin už méně. Ale když děti hladoví, je třeba jaksi své preference mírnit 😀

Takže Šárka: vzduch prosycený jehličím a mechem, příroda probarvená podzimním listím, genius loci a příběh nešťastné lásky, luxusní panoramata, kvalitní procházka, výšlapy a také ticho….. To vše na konečné zastávce tramvaje č. 26.

Slyšíte to ticho a cítíte ten voňavý vzduch?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *