72/365 Amy zahradnice

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

To je prostě život s kočkama. Původně jsem chtěla vyfotit, jak mi konečně začínají kvést muškáty na lodžii, kteréžto květy netrpělivě očekávám, páč jsem je začala letnit poněkud později – jenže mi do záběru vstoupila Amy :-). A toho jsem musela využít. Ona je totiž tak akční,  že člověk musí být rychlý a zdatný fotograf, aby ulovil nerozmazanou fotku a najednou se nám tady slečna zahradnice objektivu přímo nabízí. No nic, muškát počká, cvak….modroočko (hm, první fotka je stejně rozmazaná), cvak podruhé – bingo. A nakonec vyfotím i ty muškáty, tak místo jedné fotky jich tady dnes bude víc. Můžete za to poděkovat Amy :-D. Amy totiž začala zahradničit. Hrabe tlapičkou do květináčů zodpovědně…a pak se diví, že máma nejásá radostí. Jak to? Vždyť máma takhle přesně taky přesazuje květiny, vždycky jí sleduju…Ano, Amy máš pravdu, vždycky ráda sleduješ moje zahradničení a koukám, že se ti zalíbilo a snažíš se pomáhat.

A tak vám vyfotím ke krásnému lososovému květu muškátu (který kdysi starší dcera vyhrála na zahradnické soutěži)

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

a ke krásným listům muškátů, které hrajou všemi barvami kupodivu nejen zelenou, asi se jim taky zachtělo „kvést“

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

ještě ten kaktus mé mladší dcery (ta zatím zahradnické geny nepřevzala, přežije u ní jen kaktus, o který se ale rozhodla pečovat, teda pokud nad ním zrovna nepřevezme dohled Amy :-)) Amy chtěla zjevně kaktus přesadit někam jinam, ale asi nevěděla kam, vyhrabala ho z květináče na okně a my musely přestěhovat pana kaktuse z dceřina pokoje do vyvýšených pater police na lodžii, kam slečna zahradnice Amy svou tlapičkou nenechavou nedosáhne……(jsme si tím teda dost jistí, že nedosáhne, ale znáte to – kam čert nemůže nastrčí kočku).

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Ale kdo by se na ni zlobil. Když udělá ten svůj kukuč, odpustí ji člověk všechno na světě a ani se nestihne zlobit. Je to takový andílek s ďáblíkem v těle a se zahradnickými sklony…A takhle my žijeme. 😀

Taky vám kočky doma takhle zahradničí nebo jiní mazlíčci?

Krásný víkend!

Naše velikonoce

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Tak máme po velikonocích – jak po výprasku… Jak jste si je užili?

Já se vším všudy teda. Velké množství vody obstarala moje „milá“ (rozuměj velice arogantní) paní sousedka, která mě pozdě večer na Zelený čtvrtek vytopila a nemoce ze mě nevyhnal tatar ale antibiotika. Díky většímu balíčku nepříznivých vlivů, které se mi přihodily tento měsíc – jsem začala vážně uvažovat, jestli jsem si nějak nepokazila karmu nebo jestli nejsou korupce nejen ve vládě, ale i na slunci, a proto třeba v našem údolí moc nesvítilo (…a kam nechodí slunce, tam chodí doktor z ORL….) a jestli ten streptokok nerozšiřuje pole působnosti kromě člověka i na techniku. Jak jinak si vysvětlit kolaps notebooku a smartphonu v rozmezí tři týdnů, včetně jednoho resetu dceřina smartphonu? Prostě nějaká nákaza, zmutovaný bacil…

No, zkouška ohněm (spíš vodou teda) byla nakonec zažehnána – flek na stropě uschnul, vodu v posteli jsem naštěstí neměla, nervy se uklidnily a z mého celkově pochmurného stavu mě v neděli dokonale vyvedly mé drahé přítelkyně. Na velikonoční pondělí jsem už byla schopná zase čelit všemu, dokonce i strávit změnu času, která se teda na mě projevila až  první pracovní den po svátcích „kupodivu“…Díky tomu sledu nešťastných náhod jsem se nebyla schopna na svátky znovuzrození nijak zvlášť připravit. Ale nakonec svátky vlastně nejsou o té výzdobě, o tom kolik toho mám napečíno, ale o té sváteční náladě.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Ranunculus (Pryskyřník)

A tak jsem především dumala nad tím, čím se vlastně sváteční nálada vyznačuje a snažila se to i žít. Je to o tom, že děláte něco extra, co se vymyká  běžnému rutinnímu utahanému dni na cestě z práce do práce a do postele…..Je to o náladě, o tom uvolnit se a neřešit…, a užívat si slunce, a když není slunce, užívat si šedý den na gauči, protože na tom gauči prostě můžete být – jen tak si užívat a lenošit anebo jít a něco tvořit a hlavně s někým být – vesele a prostě jinak než když se věčně míjíme ve dveřích na cestě do práce do školy na internát atd….

Nejlíp odpočívat umí kočky, to je samosebou..

Nejlíp odpočívat umí kočky, to je samosebou..

Užít si společnou snídani, užít si pohádku na DVD. Vajíčka jsme třeba namalovat nestihly, ale uvařit jsme je stihly najisto :-D.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

A cholesterolu se nebojíme a tak jsme si vajíčka s radostí daly na různé způsoby, protože nejen na velikonoce tuhle mňamku milujeme a je to vůbec pokaždé svátek, když se sejdeme všichni u stolu a dáme si k snídani míchaná vejce a plkáme, smějeme se, sdílíme společnou chvíli a dobré jídlo…

Ultra zdravé avokádo skvěle chutná s vajíčky

Ultra zdravé avokádo skvěle chutná s vajíčky

I Shelly čekal u prostřeného stolu na sváteční jídlo :-)

I Shelly čekal u prostřeného stolu na sváteční jídlo 🙂

Dědoušek Macík nezívá, ale oblizuje se, pochutnal si také na vajíčku, když jsou ty velké noce..

Dědoušek Macík nezívá, ale oblizuje se, pochutnal si také na vajíčku, když jsou ty velké noce..

Svátek je o tom, nikam se nehnat, zastavit se a procítit okamžik lépe než běžně děláme. Já si přitom chvílemi hrála s foťákem a mými milovanými květinami…Můžete podívat, jaké aranžmá jsem vytvořila, protože i nákup květin podle mě ke svátku patří, pokud nemáte rovnou zahrádku a rovnou si je nenatrháte….Třeba naprosto sváteční pro mě byl ten překrásně sytě žlutý Ranunculus (viz. foto výše) neboli Pryskyřník, který jsem zatím znala jen z obrázků, radost jsem měla z kytice drobných krémových mini karafiátků a k jaru patří také krásně vybarvená primulka….

Stojánek na vajíčka nemusí sloužit pouze ke snídani :-)

Stojánek na vajíčka nemusí sloužit pouze ke snídani 🙂

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

...a bílý králík z Říše divů k velikonocům patří..

…a bílý králík z Říše divů k velikonocům patří..

 

35/365 Milk and chocolate

35/365

35/365

Poslední dobou to vypadá, že jsem posedlá jídlem a fotkám dávám názvy jídel, i když na nich jídlo není :-D. Ale Amy je prostě sladká – v barvě našlehaného mléka a čokolády. A těch odstínů béžové! Proto jsem se rozhodla uzavřít béžovou řadu právě fotkou Amy….

 

21/365 Kočičí

21/365

21/365

Dneska jedna kočičí. Po tolika zážitcích z celého týdne to chce odpočinek a kdo umí odpočívat líp než kočky… Občas se mi podaří namířit makro objektiv i na kočičí osazenstvo a udělat nerozmazanou fotku :-). Kočky sice umí dobře odpočívat, ale v bdělém stavu jsou docela akční a rychlé a často mi focení sabotují. Shelly je téměř výjimka, teda pokud má zrovna náladu, tak umí krásně pózovat…

1/365 aneb Projekt „ema365photo“ začíná

První den mého foto-projektu. Nečekala jsem, že to bude až taková osobní výzva – kdy svůj projekt začínám s angínou. Ale kdy jindy se prokáže odhodlání fotografa než když je indisponován. A vzhledem k tomu, že můj akční rádius je moje postel, bude docela zajímavé udělat fotky jen z toho, co vidím z postele. Žádná stylizace pouze obyčejné záležitosti každodenního dne v hledáčku objektivu.

A v tomto stavu jdu dnes cestou nejmenšího odporu. Co se přímo nabízí mému objektivu jsou mí všudypřítomní kočičí společníci a léčitelé, kteří se mnou tráví v posteli celý den. Jak jinak vystihnout den jedna, kdy jsem po letech dostala antibiotika. Prostě tady ležíme jak dlouzí, tak širocí. A doufám, že bude brzo líp.

 

Kočičí polštář

Tak jsem se do toho pustila. Vytáhla jsem stroj a šiju a šiju. Nové designové polštářky.

Dnešní kočičí polštář-mazlík se jmenuje „Pššt, kocourek spinká“ a může spinkat i u Vás doma. Polštářek je ušitý, na skladě a čeká na svého nového majitele. Modelem pro polštář nebyl nikdo jiný než náš modrý kocourek Shelly, který je tááák fotogenický. Je to můj druhý kočičí návrh se Shellym, první byl pro mou dceru a vozí si ho sebou na internát, aby se jí nestýskalo po domácím mazlíkovi. A že Shelly mazel teda je, ale jako správný kocour a britský lord se mazlí  pouze  kdy chce on :-). Což naštěstí u polštářku odpadá, je k dispozici pro pomazlení kdykoliv. A taky jako správný kocourek prostě láká k odpočinku a lenošení, protože tohle umí kočky nejlíp a člověk se od nich má hodně co učit  – jak správně a efektivně lenošit….

Polštářek je celý vytvořený mnou, až na digitální tisk, který zadávám dodavateli, a jsem pyšná na to, že se mi mou ideu podařilo zrealizovat. Není to jako když chci namalovat obraz – koupím plátno a barvy a prostě ho namaluju. Hledala jsem dlouho, kdo mi vytiskne moje vlastní návrhy, protože jinak šít i fotit umím. Autorský návrh se tiskne na 100% polyester, což je syntetický materiál. Trochu je mi líto, že se v čechách stále neumí v menším množství tisknout na bavlnu, ale co nadělám. Polyester je to příjemný a hodně toho vydrží, jak praní tak žehlení, (doporučuju prát na 40 stupňů, ale snese i šedesátku čas od času). Je příjemný na dotek, což je přece u mazlíka podmínkou. Na zadní stranu polštáře používám ale bavlnu – takový materiálový kompromis. U tohoto polštářku jsem použila obálkový překlad.

Tak jak se Vám mazlík líbí?

Hezké sny přeje kocourek a jeho máma eM.

Koupit ho můžete na eshopu zde: http://www.fler.cz/zbozi/polstarek-psst-kocourek-spinka-5594464