76/365 Pastel Sunrise

76/365 Pink Sunrise

Azalky už dávno odkvetly, jejich krása byla krátká ale omamná, přesto mi jejich květy silně evokují léto. Obzvláště keře obsypané květy, které ve mě zanechaly rozkvetlé vzpomínky na dovolené, které jsem kdysi dávno strávila u moře. Barva této azalky mě naprosto nadchla. Ten pastelový nádech mi připomíná letní východy slunce. Kdy se nebe teprve jemně zabarvuje a ospale se rozkoukává než nastane intenzivní výbuch světla, který pohltí většinu barev. Ve stínu ale barvy kvetou dál….

74/365 Ahoj léto!

74/365 Ahoj Léto!

Tak můžeme slavit letní slunovrat! Sluníčko se k nám vrací, aby nás zahřálo na těle i na duši. Mám hrozně ráda tohle období, protože jsem prostě kytka teplomilná :-).

Krásné léto vám přeji plné hřejivých zážitků!

72/365 Amy zahradnice

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

To je prostě život s kočkama. Původně jsem chtěla vyfotit, jak mi konečně začínají kvést muškáty na lodžii, kteréžto květy netrpělivě očekávám, páč jsem je začala letnit poněkud později – jenže mi do záběru vstoupila Amy :-). A toho jsem musela využít. Ona je totiž tak akční,  že člověk musí být rychlý a zdatný fotograf, aby ulovil nerozmazanou fotku a najednou se nám tady slečna zahradnice objektivu přímo nabízí. No nic, muškát počká, cvak….modroočko (hm, první fotka je stejně rozmazaná), cvak podruhé – bingo. A nakonec vyfotím i ty muškáty, tak místo jedné fotky jich tady dnes bude víc. Můžete za to poděkovat Amy :-D. Amy totiž začala zahradničit. Hrabe tlapičkou do květináčů zodpovědně…a pak se diví, že máma nejásá radostí. Jak to? Vždyť máma takhle přesně taky přesazuje květiny, vždycky jí sleduju…Ano, Amy máš pravdu, vždycky ráda sleduješ moje zahradničení a koukám, že se ti zalíbilo a snažíš se pomáhat.

A tak vám vyfotím ke krásnému lososovému květu muškátu (který kdysi starší dcera vyhrála na zahradnické soutěži)

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

a ke krásným listům muškátů, které hrajou všemi barvami kupodivu nejen zelenou, asi se jim taky zachtělo „kvést“

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

ještě ten kaktus mé mladší dcery (ta zatím zahradnické geny nepřevzala, přežije u ní jen kaktus, o který se ale rozhodla pečovat, teda pokud nad ním zrovna nepřevezme dohled Amy :-)) Amy chtěla zjevně kaktus přesadit někam jinam, ale asi nevěděla kam, vyhrabala ho z květináče na okně a my musely přestěhovat pana kaktuse z dceřina pokoje do vyvýšených pater police na lodžii, kam slečna zahradnice Amy svou tlapičkou nenechavou nedosáhne……(jsme si tím teda dost jistí, že nedosáhne, ale znáte to – kam čert nemůže nastrčí kočku).

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Ale kdo by se na ni zlobil. Když udělá ten svůj kukuč, odpustí ji člověk všechno na světě a ani se nestihne zlobit. Je to takový andílek s ďáblíkem v těle a se zahradnickými sklony…A takhle my žijeme. 😀

Taky vám kočky doma takhle zahradničí nebo jiní mazlíčci?

Krásný víkend!

69/365 Čas pivoněk

69/365 Čas pivoněk

Tak je tady zas – čas pivoněk. Pivoňky jsou všude, kam se podívám, hlavně teda kvetou na instagramu :-). Ve městě člověk musí trochu více hledat než je najde…Každoročně i já ráda podléhám jejich pomíjívé kráse. Tentokrát mi ve váze pominuly opravdu docela rychle, tak tak, že jsem je v tom shonu kolem stihla vyfotit než mi opadaly. Tyhle ze zahrádky kolegyně jsou krásně krémové s nádechem růžové a rozmarně střapaté v plném květu..

Moje anglická cesta II. – V anglické zahradě

Hezký den! Vítám vás u dalšího dílu mého anglického cestování. Tentokrát si užijeme opět přírodu a květiny a to na anglickém venkově v Easton in Gordano.

Po procházce v Priors Wood jsme se posilnili v „Králově náruči“ ciderem (hrozně mi tady Čechách chybí) a chipsy s čedarem (víte třeba, jaký je rozdíl mezi french fries a chips?) French fries jsou tenké hranolky, jak je známe z Mekáče a spol., a ty anglické chips jsou pořádné hranole, jen tak mimochodem…:-D

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

V Anglii jsem nemohla neobdivovat jejich specifickou architekturu, je tak odlišná od té naší, kombinace kamene a dřeva, ááách..

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Hodně mě překvapil jednolitý styl zdejších domečků – žádné „každý pes jiná ves“ jako je tomu často u nás 🙂

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Nadšeně jsem přijala pozvání k rodičům přátel do jejich domu a zahrádky a bylo tak krásně, že jsem neodolala nafotit všecko, co kvetlo. Zahrádka byla krásně polodivoká, rostly v ní ušlechtilé květiny, ale tak nějak volně a nenásilně…, bylo v tom velké kouzlo. Zahrádka byla taky dost v terénu a ta členitost kolem domečku se mi hrozně líbila, bylo zde místo pro různá zákoutí.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Moji fotografickou vášeň jsem mohla sdílet i s Andyho tatínkem, který mi na chvíli půjčil svůj těžký obří Nikon, abych si vyzkoušela focení v zahradě, i když mi bylo jasné, že tohle vybavení je mnohem kvalitnější než moje, ráda jsem se nakonec vrátila ke svému mrňavému a lehoučkému Olympusu :-).

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Moje pobíhání s foťákem od kytičky ke kytičce zaujalo psí lady Bellu a rozhodla se mi to hezky zpestřit tím, že za mnou pořád běhala s míčkem. Takže jedna fotka cvak, hodit míček hop.., cvak, hop….Docela výzva na soustředění 😀 Za to bílá psí lady jen tak plula zahradou a ráda se nechala pohladit, ale že by se zas jako musela honit za míčem to ne…

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Byl to prostě krásný relax, tak si to pojďte užít se mnou a podívejte se, co všechno kvetlo….

Příště vás vezmu na výlet do Bristolu 😀

67/365 New

67/365

67/365

Před týdnem jsem se vrátila ze své cesty do Anglie. Mám tolik zážitků ke zpracování a pořád se kolem mě děje plno věcí, že zatím ještě nevím, z jaké strany zážitky uchopit. Nicméně jsem si sebou kromě fotek přivezla i nové pocity….Dovolená a potažmo návštěva cizí země a ochutnání jiných zvyků, chutí a barev je vždy neskutečně obohacující. Anglie mě v tomhle naprosto dostala. Zdejší jazyk jsem si zamilovala už na střední škole, ale neměla jsem, až na nějaké epizody, nikdy možnost slyšet ten jazyk kontinuálně a neustále celý týden v kuse a  navíc v „původním znění“ :-). Ta naprostá jinakost téhle země mi rozšířila nejen vědomí, ale také mi pomohla rozšířit mou zónu komfortu. Přivezla jsem si sebou nejen suvenýry a fotky. Přivezla jsem si novou lásku k zajímavé zemi a také kýžený odstup k některým problémům, které jsem opouštěla při odletu. Dlouho se zdálo, že na dovolenou není nikdy ten pravý čas a teď se, myslím, ten čas naplnil a já odjela v pravou chvíli (řekla bych – za pět minut dvanáct). Teď jsem se vrátila posilněná a doufám, že budu žít z těch zážitků ještě hodně dlouho a dodají mi sílu na každodenní cestě….Můžete se těšit na spoustu fotek 🙂 a já musím sednout, vytřídit je a zeditovat a znovu se ve vzpomínkách vrátit. Už se na to moc těším….

Hezký víkend!