Archiv pro štítek: příroda

67/365 New

67/365

67/365

Před týdnem jsem se vrátila ze své cesty do Anglie. Mám tolik zážitků ke zpracování a pořád se kolem mě děje plno věcí, že zatím ještě nevím, z jaké strany zážitky uchopit. Nicméně jsem si sebou kromě fotek přivezla i nové pocity….Dovolená a potažmo návštěva cizí země a ochutnání jiných zvyků, chutí a barev je vždy neskutečně obohacující. Anglie mě v tomhle naprosto dostala. Zdejší jazyk jsem si zamilovala už na střední škole, ale neměla jsem, až na nějaké epizody, nikdy možnost slyšet ten jazyk kontinuálně a neustále celý týden v kuse a  navíc v „původním znění“ :-) . Ta naprostá jinakost téhle země mi rozšířila nejen vědomí, ale také mi pomohla rozšířit mou zónu komfortu. Přivezla jsem si sebou nejen suvenýry a fotky. Přivezla jsem si novou lásku k zajímavé zemi a také kýžený odstup k některým problémům, které jsem opouštěla při odletu. Dlouho se zdálo, že na dovolenou není nikdy ten pravý čas a teď se, myslím, ten čas naplnil a já odjela v pravou chvíli (řekla bych – za pět minut dvanáct). Teď jsem se vrátila posilněná a doufám, že budu žít z těch zážitků ještě hodně dlouho a dodají mi sílu na každodenní cestě….Můžete se těšit na spoustu fotek :-) a já musím sednout, vytřídit je a zeditovat a znovu se ve vzpomínkách vrátit. Už se na to moc těším….

Hezký víkend!

 

65/365 Z hluboka se nadechnout…

 

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

a zůstat klidná….Klid nám nikdo nedá, nenajdeme ho venku. Klid čeká uvnitř nás, až ho zase objevíme, až zjistíme, že nemá smysl tlačit na pilu, na druhé, na sebe, na okolnosti. Občas trocha fatalismu neuškodí. Prostě jen zhluboka dýchat a jenom být – a nemusíme být ani zen budhisti, i když pozdravit ráno slunce je fajn….Všichni jsme vystresovaní, unavení, chybí nám bazální zdvořilost, došla empatie a narážíme na sebe v tom každodenním tanci, kdy hudba je těžce neharmonická. Nenacházíme svůj rytmus. Kdepak se ztratil? Někde v tom šíleném tempu dnešní doby, v našich očekáváních.

Zdravím sluníčko a říkám sama sobě: hej dobré ráno – zhluboka se nadechni a buď v klidu, odpočívej, nikam se nehoň, nenech se honit, věř sama v sebe a všecko zas bude dobrý. Nejde o to bejt pořád šťastnej nebo nešťastnej, někdy jde o to jenom bejt.

 

51/365 Síla jara….

51/365

51/365

Jaro mám ráda hrozně moc, je to pro mě asi nejsilnější období. Ten kontrast k únavě ze zimy, z bezbarvého období vstup do zelené a kvetoucí zahrady. Nejen proto, že mám na samém sklonku března narozeniny a tím pádem je to vždycky pro mě konec jedné éry, ale hlavně je to začátek dalšího nového ročníku. Ten pocit probouzení je prostě v tomhle období velice silný, je potřeba spousta energie k vyklíčení nové trávy, k pučení poupat.., je to pokaždé zázrak, že to jaro po zimě zase přijde. Jako po všem zlém přijde zase to dobré, aby byla zachována rovnováha. A tak i já už zas nabírám síly a probouzím se z velké únavy….

50/365 Jarní přísliby

50/365

50/365

Všichni už jsme v intenzivním a netrpělivém očekávání jara a zatím je to tak na hraně. Holt, březen za kamna vlezem, ať chceme nebo ne. Já už si za těmi kamny  “užívám“ třetí týden, další dávka bio-vrahů (antibiotik) doufám s panem Streptokokem zatočí tak, že budu moc už snad příští týden vyletět z hnízda. Do té doby se snad jaro uráčí přijít. Jak zas totiž cítím nárůst energie v těle, jsem netrpělivá :-D , aby mi venku něco neuteklo – sněženky, krokusy….. Nemoc mě holt vždycky učí trpělivosti a zpomalení, tentokrát to byla lekce intenzivní. Měla bych si ji zapamatovat i pro dny, kdy budu zase hýřit až plýtvat svou energií. Tvorba mě hodně nakopává, ale zjišťuju, díky tomuhle zpomalení, že mám tendence hodně své síly tříštit na spoustu projektů a nápadů. Letos to bude myslím hodně o tom, uvědomit si ten „focus point“ pořádně a nedělat tisíc věcí najednou, jak je pro nás ženy zvykem. V určitém věku už to není výhoda !-), vysiluje to :-P a není znát ten kýžený vývoj vzhledem k celkově vynaložené energii. Často jsem víc v hlavě než ve svém těle, jak se mi tam melou všechny ty nápady a tělo nestíhá ty nápady bláznivé hlavy realizovat. Velké soustředění bude na fotografii, to už je teď po výstavě jasné a s tím přijdou nové nápady, realizace a hlavně rozvíjení a zdokonalování těch současných věcí. Snad se mi povede nenechat se moc rozptylovat na své cestě :-D ……

 

Výstava fotografií 2016 „MakroKvět“

Pro ty z vás, kteří nemohli shlédnout mou výstavu, která proběhla od 1.2. do 26.2.2016 v galerii Infocentra v Novém Jičíně, mám dnes její virtuální verzi.

Co si budeme vykládat, je diametrální rozdíl vidět fotografii na malém či větším monitoru ať už v mobilu nebo na počítači. Ať máte jakkoliv dotykový přístroj, přesto zde chybí přímý kontakt s dílem. Dosud jsem to znala jen jako divák. Ten pocit, když jsem si prohlížela reprodukce slavných malířů v knihách a pak stát před samotným obrazem – to je nenahraditelné žádná virtuální realita vám to nezprostředkuje.

Dodnes si pamatuju, jak jsme s dcerou zíraly na nejoblíbenější obraz od Moneta Lekníny v NG v Praze. Malý obrázek v knize či na googlu na vás nemůže zapůsobit tak jako metr široký obraz, kdy cítíte doteky štetce Mistra, auru díla. S fotografií je to podobné a bohužel fotografie je znevýhodněná tím, že její prvotní výstup je prostě „virtuální“ digitální. Fotkami je zaplavený celý web, instagram je postaven pouze na obrázcích, a přesto dneska vrazí někdo prachy do toho, aby si udělal výstavu? Ano, já jsem ten blázen, prosím, a nelituju. Mě samotnou dostaly mé vlastní fotografie, když jsem je poprvé viděla ve formátu 30×40, 30×30 či 40 na 40 cm. To je teprve výpověď..

Ale co to tady budu okecávat. Dojmy a zážitky z mé výstavy už jste číst mohli zde:

http://dreamdecor.cz/moje-vystava-myma-ocima/

Dnes na vás čekají fotografie s názvy a ve stejném sledu, v jakém byly zavěšeny v prostoru, jen ten živý rozměr chybí. Doufám, že se vám bude líbit.

Ačkoliv výstava prodejní nebyla, fotografie jsou na prodej. Pro info mi neváhejte napsat na email: mfrohlichova@atlas.cz

 

 

25/365 Dramatické světlo…

25/365

25/365

Na focení venku nemám posledních pár dní  vůbec kondici, když nefouká vítr, který je pro makristu prokletím, tak tam intenzivně sněží (právě dnes) a mezi tím bylo asi pět minut jaro. Takže většinou fotím jen doma pěkně v teple. Dnešní fotku jsem fotila cca před 14ti dny také v rámci výzvy a ještě nebyla příležitost ji uveřejnit. Myslím, že zrovna dnes krásně vystihne tu dramatičnost, kterou nám počasí předvádí. Ohromilo mě tohle brzké světlo ve větvích, samozřejmě jsem sebou měla jen makro objektiv, ale to nakonec nevadilo, protože Panasonic Géčko je tak trochu teleobjektiv a relativně zvládá fotit i na dálku. Tak jsem byla tehdy zaujatá focením tohohle rychle se měnícího světla, že jsem upustila obal na foťák a všimla si toho až o ulici dál….Naštěstí tam čekal opuštěný až se bláznivá fotografka pro něj vrátí……

Fototisky „Paleta podzimu“

Paleta podzimu

Musím říct, že letošní podzim se prostě povedl. I když začátek tomu jaksi úplně neodpovídal a já pomalu panikařila, že je pořád zima a nemám žádnou barevnou fotku. Přeci jen zbarvování listí stromů je proces postupný, a i když je kalendářně podzim, na ty pravé překrásné barvy si musíme počkat do října. ALE povedlo se!

Paleta podzimu

Paleta podzimu zářila jasnými barvami a já fotila jak šílená. Focení, ač se to nemusí zdát, je aktivita poměrně únavná – fyzicky i psychicky, ale za tu dřinu to stálo. Objevila jsem záhadný keř (nevím zatím, jak se jmenuje), který měl kouzelně barevné listy. A z těchto kouzelných listů se mi podařilo vytvořit ucelenou sérii. Fotky neprošly žádným filtrem #nofilter :-D , pouze jsem upravila tonalitu a kontrast a tímto barvičky krásně vytáhla. A co jsem neudělala já, to dokonala inkoustová tiskárna, kterážto má skvělý barevný range a sytost.

Paleta podzimu

Musím říct, že mám z fotek upřímnou radost. Konečně se mi podařilo to, o co jsem se snažila, vyjádřit jakousi abstraktní barevnost, ale zachovat konkrétnost a rozpoznatelnost pro diváka. V těchto fotografiích hraje hlavní roli barva, to je zjevné. Taky musím uznat, že velkou roli v tom hrálo technické vybavení, kdy jsem se posunula se svým nově pořízeným makroobjektivem od Panasonicu zase do dalšího levelu – tam, kde jsem chtěla být. Ale jak už to bývá, v tom dalším levelu číhají prostě zase složitější zkoušky. Ani se skvělým makroobjektivem není  kolikrát žádná legrace udělat skvělou makrofotku. Je geniální, že se mohu k objektu přiblížit maximálně, ale jde o to udržet foťák přesně v té rovině, kde potřebuji záběr (zatajit dech, ztuhnout, nedýchat – nehýbat – vyletí ptáček :-) , zaostřit ten prefíkaný malý detail a neuhnout ani o milimetr! Ano, v makrofotografii jde o milimetry. Často jsem totiž s novým objektivem zakoušela frustraci z toho, že fotografie na displayi vypadala ostrá a pak na velkém monitoru jsem zjistila, že jsem minula „cíl“, případně že jsem sice zacílila přesně, ale kompozice nefunguje, jak bych chtěla. Vše je to o tom, že máte nějakou představu v hlavě a snažíte se ji zrealizovat. Ufff, těžká práce a jen ten, kdo to nikdy nezkusil, si může myslet opak.  Makrofotografie zažívá veliký boom, na instragramu vidím opravdu unikátní kousky a kochám se uměním fotografů, na druhou stranu má dneska každý pocit, že dokáže fotit, když si koupí pořádnou techniku. Nic není dál od pravdy. Můžete mít skvělý snímač, objektiv i tělo fotoaparátu, ale je to vaše oko a prst a celé tělo (které se často kroutí v různých polohách) co vytváří tu fotku….no a celé to řídí mozek a představy. Velká alchymie. Jsem strašně ráda, že mohu do této alchymie fušovat. Fotografie je prostě vášeň, které jsem propadla.

Paleta podzimu

A tak nějak doufám, že se divák pokochá tou detailní krásou a hrou barev, kterou jsem se snažila zachytit.

Paleta podzimu

Momentálně nabízím fotografie pouze jako fototisky, tj. inkoustový tisk na matný fotopapír velikosti A4. Velmi hezky vypadají v jednoduchých rámečcích z IKEA. K mání už jsou i na fleru, a pokud zatoužíte po jiných formátech, po fotografii z fotolabu, stačí napsat na email: mfrohlichova@atlas.cz.

Paletu podzimu si můžete koupit zde:

http://www.fler.cz/zbozi?ucat=394855

Celá fotogalerie:

 

Malíř podzim

Podzim mám moc ráda pro jeho kouzelné barvy, které krásně září v protisvětle měkkého podzimního sluníčka…Ale jakmile nastává ta temná část podzimu okamžitě se mi vybíjí „solární baterky“, deptá mě nedostatek světla – člověk nemůže fotit, jak byl zvyklý, chce se mu jen spát, vzduchem lítaj bacily…a pak je čas načerpat energii právě z těch barev ulovených do objektivu. Ale mým makro objektivem se nesoustředím pouze na barvy, hlavně na struktury a jemnost pavučin a malé živočichy. Pevně doufám, že ten správně vybarvený podzim ještě bude párkrát slunečný, abych mohla svou podzimní fotosložku naplnit krásou barev – protože podzim je nejlepší malíř. A z těch barev pak budu žít….až do jara.

Fotky z kouzelného lesa

Miluju stromy a lesy. Kdybych nemusela pracovat a vydělávat si na živobytí v civilizaci, možná by ze mě byl druid :-) . Příroda – zahrady a lesy – toť moje úniková zóna. A je mi jasné, že nejen moje. V lesích, kde se často potuluji, kousek od domova, je nějak přeplněno  - nikoliv stromy a zvířaty, ale lidmi. Nic proti lidem dobré vůle…, ale ticho a krása je to, co hledám v těchto místech. Tiše si lovit beze zbraní, jen objektiv a já…a třeba někdo hodně blízký. Lesů, kde byste měli pocit, že za stromem se možná mihl vílí závoj a ostřížím zrakem vás tajně sledují elfové – takových lesů moc není. A proto jsem byla překvapená, že kousek od civilizace hlavního města jeden takový veliký les je. U Černých Voděrad. Už jen ten název mi zní naprosto kouzelně….Ten les mi učaroval svými poklady. Vůní pryskyřice borovice a modřínu (dodnes jsem nevěděla, jak nádherně voní „lymfa“ modřínu), světelnými hrátkami, sytostí barev a nekonečným tichem – které přetrhl jen jednou jeden starší hodně hlučný manželský pár. Bořila jsem se do letitých vrstev listí v bučinách a hladila mech na stromech a pařezech a zhluboka dýchala. A kouzlo toho lesa dosud nevyprchalo a já ho znovu nacházím, když si prohlížím fotky, které jsem udělala. Tak se pojďte se mnou projít kouzelným lesem, na chvíli naslouchejte tichu….a třeba i toho elfího krále koutkem oka v koruně stromů zahlídnete !-)